Koupání v moři se těší velké oblibě z mnoha důvodů a jedním z nich je slaná voda. Rozpuštěná sůl působí na lidský organismus velice blahodárně, obsahuje mnoho minerálních látek v podobě iontů, podobně jako je tomu ve vodě sladké, kterou čerpáme z vrtů nebo povrchových zdrojů. V mořské vodě je však rozpuštěných minerálů a stopových prvků mnohem více, a to je ze zdravotního hlediska celkově přínosnější.
Vlastní moře si samozřejmě můžeme vytvořit i doma, tedy alespoň ve zmenšeném měřítku. V ideálním případě ve vaně. Budete k tomu ovšem potřebovat poměrně velké množství soli, v mořích je koncentrace soli zhruba tři procenta, což by znamenalo, že na každých sto litrů vody, což je zhruba objem koupelnové vany, budete potřebovat přibližně tři kilogramy soli. Kdybyste ale chtěli imitovat moře ve svém zahradním bazénu, spotřebovali byste kupříkladu u bazénu se slanou vodou o rozměrech 5 x 3 metry a hloubce 1 metr necelou polovinu tuny. Sůl by vám museli přivézt na korbě nákladního auta, a to by se vám pořádně prodražilo.
V bazénech se sice používá mořská sůl celkem běžně, ale v mnohem nižší koncentraci. Sůl je zde zdrojem chlóru a nahrazuje bazénovou chemii. Využívá se pro dezinfekci vody za pomoci solinátoru, tedy zařízení pro elektrolytický rozklad rozpuštěné soli na ionty sodíku a chlóru, přičemž právě chlór likviduje ve vodě žijící mikroorganismy.
Solinátor je zařízení, které lze využít ve venkovních i vnitřních bazénech a vířivkách, traduje se, že takto rozpuštěné chlorové ionty jsou bezpečnější vůči lidskému organismu v porovnání s chlorovými tabletami chlornanu sodného. Pro solinátory je ovšem zapotřebí speciální mořská sůl, zbavená většiny minerálů a především jódu, což by mělo negativní vliv na bazénová příslušenství a kvalitu vody v nádrži. Sůl je však velmi levný zdroj bazénové dezinfekce, a také velice dobře dostupný.