Může být umělá inteligence nebezpečná?

Kdo se jen trochu zajímá o dění ve světě vědy a techniky, jistě si všiml velkých pokroků v oblasti umělé inteligence, kterého bylo v poslední době dosaženo. Důsledkem je, že se tato začíná pomalu začleňovat i do našich běžných životů. To má samozřejmě své výhody – může zastat některé práce mnohem levněji, rychleji a přesněji, než by to dokázal člověk. Také nám bude moci v případě potřeby poměrně spolehlivě poradit. Není tedy divu, že se na její vývoj vynakládají poměrně značné finance, a pokrok postupuje rychle kupředu. Samozřejmě spolu s tím se ozývají i hlasy, že bychom měli být opatrnější. Koneckonců, nebylo by to poprvé, kdy jsme zjistili, že se nějaký hojně používaný produkt nakonec ukázal jako škodlivý. Může to být i tento případ?

V první řadě je nutné si říci, jak vlastně umělá inteligence funguje. A je pravdou, že princip není nepodobný lidskému mozku. Jednoduše řečeno, v programu existuje síť, která si vytváří spojení mezi jednotlivými částmi na základě vložených dat. To v podstatě napodobuje proces učení, kdy vznikají spojení mezi neurony v mozku na základě vjemů, jen s tím rozdílem, že ty lidské jsou přenášeny smysly.

Proč je to důležité? Protože tak de facto ovládáme, co vše se umělá inteligence může naučit. Přeci jen, je zcela závislá na vstupech, a ty jí mohou dodat jen lidé. V rámci jejích schopností ji tedy můžeme tvarovat tak, jak nám to vyhovuje. To nám zároveň umožňuje nastavit ji tak, aby nám nemohla škodit. To se v podstatě podobá slavným zákonům robotiky, které vymyslel Isac Asimov, jen mnohem sofistikovanější.

Zde je ovšem potřeba poznamenat, že žádné z těchto opatření nechrání před zneužitím. To je však jiný problém, který je třeba řešit zvlášť. Avšak i zde je snaha vyvinout systémy, které by něčemu takovému zabránily. Jak moc však budou veškerá tato opatření účinná, ukáže až čas.