Proč je pro nás kyslík tak důležitý

Dnes funguje život na bázi kyslíku. Bez nÄ›j nemůže na Zemi prakticky žádný organismus existovat, od Å™as až po lidi. ProÄ je ale pro nás právÄ› tento plyn tak důležitý, zvláštÄ› když je pouze v relativnÄ› nízké koncentraci okolo 21 %?

 

Zde je potÅ™eba říci, že tomu tak nebylo vždy. V dobách, kdy se zaÄaly vyvíjet první organismy, nebyl v atmosféře kyslík vůbec žádný. Teprve poté, co první pÅ™edci dneÅ¡ních Å™as zaÄaly využívat k získávání energie fotosyntézu, se situace zmÄ›nila, a to dost drasticky.

 

 

Jen málokdo si uvědomuje, že kyslík je v podstatě jedovatý plyn. Tím, že se dostal do atmosféry, a z ní pak i do moře. To způsobilo první velké vymírání v historii naší planety. Naprostá většina organismů, které v té době žily, vyhynulo. Ty zbylé se adaptovaly.

 

Velmi brzy vÅ¡ak zjistili, že kyslík, aÄ jedovatý, je velmi reaktivní a je velmi dobrým nosiÄem a zdrojem energie. Jako takový jej zaÄaly také využívat. Byl to totiž o mnoho efektivnÄ›jší způsob než ten, který jsme znali z dřívÄ›jÅ¡ka.

 

 

NáslednÄ› se pak vyvinuly specializované orgány, urÄené právÄ› k získávání kyslíku, nejprve žábry a pozdÄ›ji, když se život pÅ™esunul i na souÅ¡, plíce. A tento systém funguje dodnes, i když je pravda, že obsah kyslíku v atmosféře se znaÄnÄ› mÄ›nil.

 

Například v druhohorách byl mnohem vyšší, než dnes, pÅ™es 30 %. Díky tomu mohl mimo jiné hmyz dosáhnout takových rozmÄ›rů, že byly k vidÄ›ní například vážky s dvoumetrovým rozpÄ›tím křídel. To dnes není možné, neboÅ¥ atmosféra není dostateÄnÄ› okysliÄená, aby mohla podporovat metabolismus takovýchto tÄ›l.

 

I tak se vÅ¡ak bez nÄ›j neobejdeme, a rozhodnÄ› bychom mÄ›li tedy chránit i jeho producenty. Pokud se nám totiž podaří zlikvidovat i je, zniÄíme tím v podstatÄ› život, jak ho známe. A to by byla mnohem vÄ›tší katastrofa, než si kdokoliv z nás dokáže pÅ™edstavit, vÄ›tší než i výbuch atomové bomby. Proto je potÅ™eba životní prostÅ™edí chránit.